23. kapitola

26. may 2017 at 13:30

*z pohledu Olivie*

1 - 2 - 3
V momentě, kdy začínám tancovat mi všechny problémy vystřelí z hlavy astronomickou rychlostí.
V tu chvíli mi nezáleží na tom, že nemám peníze na jídlo a že chrápu u Nicka na gauči odměnou za to, že si dáme šukačku před spaním. Nezáleží mi na tom, že bez vzdělání jsem ještě větší hovno než Naomiina věčně na mol ožralá matka, protože ta na to aspoň má, já budu až do smrti dělat v KFCčku s mastnejma, dobrotou z hranolek nasáklejma vlasama a ledničku budu mít přervanou zbytkama ze směny. Přiberu pár kilo. Nechám si narůst knírek a přidám se k cirkusu.
Teď jsem to ale jenom já. Já a hudba. Nechávám se unášet rytmem písničky někam jinam, na místo, kde záleží akorát na tom, jestli zkurvím choreografii já, nebo někdo jinej.
Rychlej pohyb do strany, předklon, pravá ruka za hlavu a levá někam do prostoru, výskok na místě, levá ruka za hlavu a pravá vedle, jedno koleno na zem, kolečko, pohyby rukama, prudkej vstyk s následujícím prásknutím sama se sebou o podlahu, pohyb po zemi, hodně pohybu po zemi, vstyk, backflip, ruka před obličej, koketní pohození vlasama, skok na místě, křik.
"Bethany?!" Ječí náš trenér na Rossovou. "Co to s tebou dneska je? Tenhle tanec má bejt sexy, nesbalila bys ani mýho slepýho jezevčíka. Znova!" Prská a já jen něco mručím, jdu na svou hvězdičkou označený místo a znova poslouchám začátek písničky.

Po tréninku jdu do práce. No, práce, točím zmrzlinu v parku a někdy chodím uklízet do Exitu. Teď se snažím najít něco na směny s lepším výdělkem, ale bez školy to jde těžko, ještě, když vás vyhodí.
Při točení zmrzliny máte fakt fůru času na přemejšlení, poslouchání písniček a prohlížení Facebooku. Všichni mají tak zajímavý životy.. cestujou, kreslej, zpívaj, hrajou, dobrovolničej, učej se - a překvapivě za to dostávají i zaplaceno. Já jenom žiju. A tancuju. Ale to je prakticky jedno a totéž. A nikdo mi za to neplatí.
"Jednu velkou šmoulovou." Ozve se odněkud z dola a přede mnou přistane pár mincí.
Nakloním se a kouknu dolů - stojí tam malý kido s odřenýma kolenama a bejskou na hlavě. Točím zmrzlinu.
"Tak, tady to je, jedna velká šmoulouvá pro malýho šmoulu."
Kluk se smíchem odcupitá za opodál stojícím tátou a já se vracím k nicnedělání na mobilu. Je docela horko a tak si sundávám bundu a sedím na židličce jen v minisukni a bílým tílku nad pupík. Okamžitě upoutávám pozornost partičky výrostků stojící opodál. Jdou blíž. Něco mrmlám, nasazuju si sluneční brejle a zase si oblíkám bundu, i když se za svoje tělo nestydím, fakt netoužím po očumování nějakejch blbejch honičů.
"Dnes točíme: šmoulová a vanilková." Čte jeden z nich ceduli připevněnou k zmrzlinářskýmu vozíku. "A dva kopečky broskvový nemáte? Nechal bych si je roztýct na tvejch kozách a pak to slízal."
Hlasitě se smějou a zajíkaj, já jen vytahuju placatku a dávám si dva loky.
"Hulíš?" Ptá se jinej.
"Ne, když jsem v práci." Odsekávám.
"A v tý placatce máš co?"
"Limču."
"Jakou?"
"Malinovku."
"Můžu ochutnat?"
"Ne. Syfl už mám, díky."
Jeden z nich vyprskne smíchy.
Chvíli nikdo z nás nic neříká a já prodávám dvě zmrzliny.
"Co někam zajít pozdějc? Nechceš u mně třeba přespat?" Culí se na mě jeden z nich a vytahuje umotanýho špeka.
"Nemůžete s tím jít někam jinam? Odrazujete mi zákazníky.." Mračím se.
"Vždyť tu žádný nejsou."
"No právě." Koukám na ně jako na kretény, oni se ale nehnou ani o píď a tak jen zase piju z placatky a sleduju, jak ke mně z druhý strany parku pomalu jde Nick Kingston. Koukám do mobilu, snažím se trochu upravit a koukám si na zuby Ti dementi si něco šuškají a potichu se hihňají.
"Jednu malou šmoulovou." Usmívá se tím jeho zářivým úsměvem a já zase točím zmrzlinu, tentokrát do malýho kornoutu.
"Libru.." Říkám trochu nervózně a beru si nabízené mince, přičemž mě chytá za ruku, přisouvá si mě blíž k sobě a něco mi šeptá do ucha.
"Doufám, že sis ještě nesehnala jiný bydlení, dneska ti to na tréninku fakt šlo.." Každý slovo, který vypouští z pusy je lepší než 50% sleva na vše do Sephory. Teču víc jak ta šmoulová zmrzlina.
Parta huličů vedle vozíku se prohýbá smíchy, ale Nick si jich prakticky nevšímá.
Mrkám dlouhýma řasama a sleduju ho, jak odchází. Otáčí se.
"Až tady skončíš, vezmi jeden ten extra velkej kornout, s radostí se kouknu na to, jak mi ho budeš jíst z ptáka." Houkne a tentokrát se směju já. A směju se zas, když asi po patnácti vteřinách jednu tu kundí hlavu trefuje hrouda šmoulí zmrzliny přímo mezi oči.

*z pohledu Patricka*

Bouchám pěstma do ze stropu zavěšenýho boxovacícho pytle. Bum bum bum kop bum mega bum mega kop. Hlasitě a přerývavě oddechuju, jsem nasranej na celej svět a tak si chvíli místo červený koženky představuju hlavy jednotlivejch lidí.
Můj fotr. Ředitel. Kaya. Výchovná poradkyně. Já. Liam.
Polívám se vodou z pet-lahve a utírám si zpocený čelo do tílka. Rozhlížím se po fitku a koukám po ostatních.
Nějaká pička zvedá činky na kardio a myslí si, jaký jede těžký váhy. Ušklíbnu se, ale stejně v duchu myslím na to, jak si ji opřu o zrcadlo a tvdě ji šukám ze zadu.
Vedle ní se její kámoška fotí s vyšpulenou pusou na Instagram. Tý bych postříkal kozy. Zaručeně.
Ještě chvíli si dávám do těla, ale už mě to tak neuspokojuje a tak jdu do sprchy. Nechávám vlažný pramínky vody, aby mi stejkaly po těle a mydlím se mejdlem. Pozoruju nahý těla vedle, ale ke klukům mě to nikdy extra netáhlo (paradoxně jednoho miluju), takže se prostě sprchuju, suším ručníkem, stříkám deoodantem, natahuju si čistý boxerky, starou košili a kraťasy. Pak si navlíkám fusky a obouvám se. Vyklízím skřínku a štráduju si to ven z posilky.
V autě zapínám rádio a vytahuju žváro - chvíli jen tak kouřím a civím do prázdna, pak startuju a popojíždím přecpaným Londýnem.

Když zastavuju na smluveným místě, ona si jen nasedne do auta a prakticky ve stejný vteřině mi ho tahá z kalhot. Nechávám ji dělat, co umí, a ona to celkem umí, tak si zapaluju další cigáro a nechávám se kouřit. Kouřen při kouření, to je docela poetický. Po chvíli si sedáme dozadu, a ona si sedá na mě, a pak hopsá jak na trampolíně, mě to moc nebaví, pokračuju jen kvůli vidině orgasmu. Zavírám oči, převaluju ji na sedačku, zacpu jí pusu svou dlaní a pak jí šukám tak dlouho a tvrdě, že to musí možná i bolet, je mi ale celkem u píči jestli se jí to líbí nebo ne, jde mi jenom o to nastříkat to do ní a dát si cigáro. Orgáč mám ale celkem dlouhej a intenzivní takže se mi trochu lepší nálada.
"Mohla bys na sebe přestat furt patlat ty třešně v tubě?" Prskám a utírám se do deky.
"Hmm.." mručí Key, rozcuchaná a se zkříženejma nohama, asi pro případ, aby to z ní nevyteklo. Vytahuje brko.
"A tuhle sračku si kuř venku. Navíc sorry, stejně už musim jet jinam. Tak se oblíkni a čus."
Kaya mě propaluje pohledem a oblíká se jako naschvál skoro čtvrt hodiny. Pak beze slova vyleze z auta a práskne dveřma.

Poslední dny prakticky žiju ve svým světle modrým Peugeotu. Je to až zkurveně stísněný a depresivní, ale nemám kam jinam jít. Normálně bych byl asi u Liama, ale ten je od těch narozenin nějakej odtažitej a navíc by to nedovolila jeho umíněná matka. Jedu, vstříc zapadajícímu slunci a je mi úplně jedno kam a jak daleko. V Londýně mě nic nedrží.
Zastavuju na benzínce a kupuju si pivko a bagetu - dál už se mi jet nechce. Jedu ještě o kousíček dál na malý parkoviště, otvírám pivko, žeru bagetu a volám Liamovi. Ten mi to ale nebere.
A tak dojídám bagetu a pak si ho začínám honit. Udělám se celkem rychle. Na břiše mi to chvíli chladne, než to otírám kapesníkem, pak se ještě chvíli převaluju na sklopenejch sedačkách vzadu, snažím se na nic nemyslet, ale nejde mi usnout. Hodinu. Dvě. Tři.
Tak jedu zpátky na benzinu a tentokrát kupuju dvě flaše rumu, protože na žal je nejlepší chlast, sex a cigára. A tak střídavě chlastám, kouřím a honím si ho dokud mi nedojdou cigára, pak kapesníčky a nakonec i rum, ta zrádná svině.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.