27. kapitola

1. june 2017 at 0:46 |  Test lidskosti

*z pohledu Kayi*

"Ty šaty musí být perfektní, budeme mít s Jamesem při předtančení sólo, v tomhle vypadám jak nevylíhnutá motýlí larva." Prskám a prohlížím se v zrcadle.
"Ne, sluší ti." Zamumlá Liv stojící vedle mně a zavdá si z placatky.
Probodávám ji pohledem. "Tohle jsi řekla už na troje šaty. Shodou okolností na ty nejodpornější." Frflám, lezu zpátky do kabinky a zatahuju za sebou závěs.
"Protože ty bys zazářila i v pytli od brambor." Houkne Liv a já se musím ušklíbnout, protože má pravdu.
Svlíkám si ty odporný broskvový šaty a prohlížím si svou postavu v zrcadle. Zatnu břicho, přehodím si vlasy na levou stranu a jeden pramínek nechávám, ať si dělá co chce, pak si provokativně strkám do pusy ukazováček a dělám pár fotek pro Jamese. I bez podprsenky.
"Co ti trvá tak dlouho?" Prská Liv za závěsem, když si svlíkám i kalhotky.
"Hm, vydrž, zasekl se mi zip." Mrmlám a cpu se do karmínově rudejch šatů s průhlednou krajkou na zádech. Odhrnuju závěs a vycházím z kabinky.
"Oukej? Tak tyhle jsou dokonalý." Klesne Liv brada, a moje ego se potutelně rozvaluje na gauči v zadní části mé mysli.
"Myslíš?" Ptám se na oko nejistě a přejíždím si rukama po kozách.
"Jasný. Jen.. to vypadá jako kdybys neměla prádlo." Hodnotí Liv moje vystouplý bradavky a já chytám stejnej odstín rudý, jako ty šaty.
"To se ti jen zdá."
"Samozřejmě." Mrkne Liv a dá si dva loky z placatky.
"Poděl se." Štěknu a vytrhnu jí placatku z ruky. Už tam toho moc není, tak s tím dělám krátký proces.

Nakonec si vybírám černý šaty, který jsou vepředu až nechutně krátký a vzadu přehnaně dlouhý, takže je dost možný, že se na nich při tom valčíku uškrtím, ale to je problém budoucí Key. Liv si vybrala fialový s flitrama, ta holka má fakt divnej vkus. Jdeme do nápojky a já kupuju na falešnou občanku Královu korunu.
"Tak kde tenhle kvašenej humus sprovodíme ze světa?" Šklebím se na Olivii když z krámu vycházíme, ta ale něco cvaká do mobilu.
"Hej?" Lusknu jí prsty před očima. "Vnímáš?"
"Jop, jenom ne tebe." Vyplázne na mě svůj propíchnutej jazyk.
"Vždycky mě zajímalo, jaký to pro kluka je, když mu ho kouří někdo s piercingem.." Mumlám už spíš pro sebe.
"Nick si nestěžoval."
"Teoreticky to mus-" Zarazím se v půlce věty a mrkám. "Nick? NICK?! Ty šukáš s Kingstonem?"
Liv jen pokrčí ramenama.
"A to mi to říkáš až teď?" Dloubám jí nehtem do žeber. "Ty couro!" Zubím se a spíš automaticky otevírám laciný víno.
Olivia se culí a konečně odtrhne oči od mobilu. "Je to docela čerstvý.."
"Jak čerstvý? Popiš. Ve zlomcích." Lemtám víno rychleji než je zdravý, ale nic mě tak nevzpruží jako čerstvý drby, který se potřebujou dostat do světa.
"No, od tý doby co mě naši vykopli z baráku, tak víceméně bydlím u něj. A.. řekněme, že si vybírá nájem v naturáliích." Směje se Olivia a já na ni jen zírám s otevřenou pusou.
"Asi ti budu muset předat plaketu Největší coury, mám ji na poličce tak dlouho, že se na ní usadil kosmickejch prach." Frflám a podávám Liv flašku s vínem.

Na CircleView chodíme už prakticky jenom kvůli seminárkám - zkoušky máme úspěšně za sebou, ale naše závěrečný práce učitelé opravujou až přes prázdniny. To znamená, že si je musíme obhájit dřív, než se do toho pustí, a to ze všech třech hlavních předmětů.
Nezvládla jsem obhájit Psychologii a Sociologii, jelikož jsem to obšlehla z internetu, takže jsem byla solidním způsobem v prdeli a musela jsem do školy chodit i pár dní o prázdninách, abych svoje lajdáctví dohnala.
Větší starosti mi ale dělal ten nadcházející Promoční večírek, jelikož to byl pro Jamese poslední rok a jakožto kapitán Basketballovýho týmu to měl celý zahajovat. A po boku jsem mu měla jít samozřejmě já. Hihi.

"Už ho pusť z hlavy, Liame." Snažím se mu vtlouct do hlavy, když v pátek večer míříme do kulturáku kousek od školy. Moje saténový šaty jsou v dokonalý symbióze s mojí vysportovanou postavou, a snažím se užívat pohledy ostatních ještě víc, než obvykle. "Prostě se na tebe vysral."
Liam vedle mě kroutí hlavou ze strany na stranu s takovým zápalem, až mám obavy, aby si nezlomil obratel. "Ne, to by neudělal.. určitě ne.." Snaží se přesvědčit spíš sám sebe, než mě, protože moc dobře vím, kde bylo Patrickovo péro naposledy.
Usmívám se na procházející a vytahuju ze svýho psaníčka slimky - klasický cigára vypadají u dámy v šatech vážně barbarsky. Ladně si zapaluju a vyfukuju kouř v podobě koleček. Koukám na mobil, jestli mi někdo nepsal, pak vytahuju červenou rtěnku a zrcátko, upravuju si rtěnku, kouřím, stříkám se parfémem.
Liam vypadá jako hromádka neštěstí.
"No tak, usměj se, život jde dál. Na světě lítá spousta ptáků, tak nebuď vydeptanej jenom proto, že ti jeden uletěl." Snažím se trochu odlehčit situaci.
"Myslím, že se mu něco stalo." Kouká na mě vážně vyděšeně, až i mě začne nahlodávat svědomí, ale rychle tu myšlenku zaplaším.
"Jasně, že se mu nic nestalo, to už bysme přece dávno věděli, ne?" Chlácholím ho a plácám po rameni. "Teď se pojď trochu odvázat, žijem jenom jednou." Pohodím vlasama a nasadím ladnou chůzi.
Vevnitř je.. no, prostě narváno. Hlava na hlavě a já se musím protahovat mezi cápkama v oblecích. Trochu lituju Liama, protože sem tam "omylem" na někoho šáhnu a on s sebou nemá mačetu, aby se mohl skrze ty klády probojovat.
Naše parta má pro sebe celej stůl, jelikož promuje nejenom James, ale i Thomas a Nick Kingston. Promoval by i Patrick, kdyby se to všechno nezkurvilo, za to ale já nemůžu.
Cupitám k Jamesovi a nechávám Liama u stolu s ostatníma.
Vypadá šukatelně jako vždycky - lahvově zelenej oblek a černá kravata skvěle ladí s mojí róbou a zeleným náhrdelníkem, který mi půjčila matka. Určitě byl příšerně drahej.
Usmívám se na něho a líbnu ho na tvář, kde mu zůstává nepatrnej obtisk řvavě rudý rtěnky - tím jsem si ho označkovala a zajistila, že si to s ním žádná cuchta nerozdá na hajzlech, jelikož by pak měla co dočinění se mnou. A s mým dost přervaným adresářem, ve kterým mám mimo právníků a dealerů čísla na cápky, kterejm stačí koupit B-smart s hranolkama a oni na oplátku rozbijou ciferník tomu, na koho ukážu prstem. Jsem prostě dokonalá.
Házím vlasama a zavěšuju se do Jamese, nepřirozeně se hihňám jeho trapnejm vtípkům, který stejně nechápu, jelikož se všechny točí okolo sportu nebo motorek.
Jsem lehce nervózní, jelikož to má každou chvíli začít a já díky těm posranejm seminárkám nestihla poslední zkoušku nástupu. Modlím se, aby se to nějak extra nezměnilo.
Šum hovoru konečně ustává a na pódium přichází kapela a moderátor - úvodní kecy mi jdou jedním uchem dovnitř a druhým ven, snažím se ještě rychle uhladit šaty, aby to snad nevypadalo, že jsem tlustá, a pak už musíme jít, nejdřív já s Jamesem, za náma Taylor Wendelová s jedním z Blackburnů, pak Olivia s Nickem..
Usmívám se svýma zářivě bílýma zubama na všechny okolo, držím se pevně Jamese a přemýšlím nad tím, jak asi vypadá můj zadek z úhlu 72 stupňů, když najednou - RRRRUP!
Wendelová mi přišlápla šaty a já stála před celým sálem jenom ve spodním prádle.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.